So long and ... ajaj, zase nestíhám

úterý 8. února 2022, Lvov

Tak konečně píšu! 🙂

Dnes to nebude ještě moc obsahové, ale je to vykopnutí, což je důležité. Jak název napovídá, časově mi (jako velmi často jindy) nejde všechno podle plánu. Už jsem zveřejňoval kočičí teaser↗️ a původně měl tohle být zápisek, nebo spíš rozšířený teaser s názvem So long and thanks for all the fish, který měl obsahovat 2 věci - klišoidní fotku mě mávajícího na nádraží v Praze a delfíní song, který za mě řekne vše podstatné. No, co si budem, odjezd z Prahy byl tak na rychlo, že ani pár sekund na pokus o fotku nezbylo (o tom však až příště). Tak alespoň ti delfíni. (Ano, je to ta zavírací písnička z poslední pražské lednové WCS tančírny.)

▶️ YouTube

Takže abych nedělal větší prodlevu, tohle je sloučení So long and thanks for all the fish a Kocourek se vydává na cestu po světě - zatím Evropě.

Na včasnost místních zápisků to nicméně nemá vliv. Teď jsem ideálně chtěl publikovat o přípravě, balení, prostě vše co tomu předcházelo a cestě z ČR. To bude ale až příště, takže jsem týden pozadu za plánem, což znamená 2 týdny pozadu oproti realitě. V ideálním světě budu psát standardně jednou týdně, v tom reálnějším třeba jednou za dva týdny.

WTF is this

Kocourek vs. the World je odkazem na název mého velmi oblíbeného filmu Scott Pilgrim vs. the World↗️. Pokud byste chtěli hodinovou přednášku o tom, proč je to jeden z nejlepších filmů, stačí se ozvat. 😉 Zároveň si myslím, že je to skvělej a všestrannej název pro místo kam můžu psát jak zápisky z cest a dění kolem mě, tak z mé hlavy. Třeba do sebe dám trochu vhledu. 🙂

Je čas

Trochu klišoidní "je čas" je nicméně vystihující. Dlouho, hodně let jsem měl jako věc co chci někdy udělat bydlet alespoň rok někde v zahraničí, abych si trochu rozšířil obzory, potkal nové, jiné lidi a třeba se naučil nějaký jazyk. Přesněji řečeno to nebylo cílené na někdy, ale do třiceti. Různých věci co bych chtěl, nebo dokonce chci dělat jsem měl a mám poměrně hodně. Typicky hodně nepoměrně víc mluvím než dělám (i když věřím, že tenhle poměr postupně zlepšuju).

Jak to nemálo často bývá, někdy se sejde víc věcí najednou a zapadnou do sebe tak, že to dává smysl, či na něco uzraje čas.

Díky covidu pro mě bylo žití někde v zahraničí na nějakou dobu nemyslitelné, ale začalo mě to pošťouchávat od slov k činům. Bylo to pošťouchnutí, které mi připomnělo, že se může stát cokoliv, kdykoliv a nemá smysl na nic čekat, nebo zůstávat ve své v komfortní zóně. Tak jsem si řekl, že až ten covid trochu opadne, nebudu tak dlouho váhat.

Když se Míša 🐭🐁🐀 vydávala do Francie 🇫🇷 a Majda plánovala Nizozemsko 🇳🇱, připomnělo mi to, že jsem za doby studia nikam nevycestoval a že jim to vlastně dost závidím. (Pozn. redakce: Budu asi různě psát o různých lidech, na které se budu odkazovat jejich jmény a poměrně málo z vás je zná úplně všechny, takže to občas může být confusing. Tak alespoň vězte, že v tom velmi pravděpodobně nebudete sami.)

Kuba mi dlouho říkával, že nechápe, když pracuju přes ten komp, proč už dávno nemakám někde z pláže, což je jeho velký sen. Ač je to v IT mnohem více realizovatelné, než v hodně jiných oborech, není něco takového vůbec samozřejmá možnost. Jednoduší to mají lidé, kteří takhle mají vlastní firmu, ale když jsem byl jako řadový zaměstnanec v Seznamu (do konce srpna 2020), nikdy mě tohle ani nenapadlo, prostě proto, že tam bylo poměrně nemálo striktních pravidel ohledně docházky. Až s příchodem covidu se tam trochu uvolnila situace ohledně možnosti home officů a věřím, že ani teď by nic takového nebylo možné.

Jenže po Seznamu jsem přišel do nejvíc v pohodě a caring pracovního kolektivu co jsem zatím potkal, kde se dá na lecčem domluvit, samzřejmě když to dává smysl oběma stranám. Už od července 2021 pracuji na zkrácený úvazek (pondělí - čtvrtky) a mám tedy 3 dny v týdnu na co chci místo dvou - odpočinek, sebe, třeba ne-IT bridády, cokoliv. A až tam mě napadlo, jestli by mi neumožnili cestovat. A umožnili. ❤ Za to jsem fakt moc rád a pevně doufám, že cestování nijak negativně neovlivní mé pracovní povinnosti.

No a největší a finální inspirací pro mě bylo, když se Jana rozhodla odstěhovat a mně zůstaly možnosti jako platit celý nájem sám, najít si spolubydlící(ho), nebo se přestěhovat někam jinam. Na a v tu chvíli jsem si uvědomil, že mi za pár měsíců (v lednu) bude 29 let a pokud chci do třiceti žít rok někde v zahraničí jak jsem tak dlouho říkal, tak je matematika dost neúprosná a už se nemůžu na nic vymlouvat. Takže i vzhledem k tomu všemu předchozímu jsem trochu adoptoval Kubův pohled na věc a s mindsetem why the fuck not jsem se reálně rozhodl místo řešení jak/kde bydlet v Praze se zabalit a odjet pryč.

Tolik plků a ještě jsem neřekl nic konkrétního a neukázal ani jednu fotku, co? No jo no ...

Budu psát a fotit

Vzhledem k tomu, že budu (resp. už jsem) pryč na delší dobu a asi nechci opakovat obecné věci všem z rodiny a dalším, říkal jsem si, že bude fajn, když to napíšu jednou a individuálně se pak můžeme bavit o konkrétních věcech.

Budu tady psát 🖊️ a budu tady fotit 📷 - časem možná sklouznu jen ke komentovaným galeriím, uvidíme.

Zároveň je pro mě tohle skvělá příležitost zlepšit své literární dovednosti (kde je prostoru hodně vzhledem k tomu, že vůbec nepíšu a nikdy jsem nepsal a za poslední roky jediné co píšu jsou pracovní věci v angličtině). Bude to plný pravopisných a gramatických chyb, takže pokud vám někomu už teď vykrvácely oči za čárky ve větách, tak s tím asi moc nenadělám. Budu se snažit texty tady dobře a vypovídajícně strukturovat, abyste třeba případně mohli přeskakovat věci, které vás nezajímají a tak.

Cílová skupina je tedy převážně moje rodina (a třeba to bude zajímat i někoho z ostatních mých blízkých) a z toho důvodu budu psát česky. S těžkým srdcem se tedy vzdávám perspektivní a lukrativní kariéry pisatele, jelikož cestovní blog je tak unikátní věc, že psát v angličtině, tak udělám díru do světa. Občas tu budou horší, či lepší pokusy o sarkasmus ... časem je třeba zlepším. On a more serious note, anglického obsahu je mrtě, českého obsahu sice taky, ale přecijen to možná může zajímat víc mně neznámých lidí.

Jak jsem zmínil, chtěl bych psát zhruba jednou týdně, ale vůbec nic neslibuju. Může to být jednou za měsíc, může to být třikrát za týden.

Záměrně budu mít veškerý obsah - jak texty, tak fotky tady, na vlastním webu a ne na Facebooku, Instragramu, či na nějaké cizí blogovací platformě. Nechci, aby dostupnost mých zápisků byla závislá na pravidlech nějaké nadnárodní evil společnosti a už vůbec jim na můj obsah nechci dávat exkluzivní práva, nebo co v těch podmínkách vlastně mají. Tady bude všechno veřejně přístupné, nalezitelné a vyhledatelné a podle toho jak to budu chtít.

V neposlední řadě si na tomhle můžu vyzkoušet spoustu technických věcí na které třeba v práci není prostor, nebo to není vhodné pro typ aplikací, které vyvíjíme. Víc v další sekci.

Jo a ještě jedna věc. Všiml jsem si, že používám hodně anglicismů. Občas nějaké z nich volně vysvětlím / přeložím. Typicky se vám taková slova budou zobrazovat podtržená tečkami. Mělo by na ně stačit najet kurzorem, nebo na ně ťapnout a zobrazí se vám vysvětlení - stejně jako tady u slova ťapnout! Zcela záměrně to zmiňuju až tady, abyste na to měli možnost přijít sami! 🙂

Místní technická stránka věci

Občas někam vrazím sekci, která může být hodně technická. Klidně takové sekce přeskakujte. Možná občas udělám extra technický zápisek.

Ač se to minimálně podle grafiky místního prostoru může nezdat, tenhle web je plný moderních technologií!

Web je hostovaný na úžasné službě Cloudflare Pages↗️ (podpora IPv6, QUIC / HTTP/3, CDN, brotli komprese).

Co víc, je plně statický bez jediné řádky Javascriptu. Je to zcela záměr. (No dobře no, vkládám sem CloudFlare Analytics, takže dost kecám, ale prostě ... Nicméně jsou alespoň privacy-aware, ale klidně je blokujte.)

Web není psaný úplně ručně, ale je postavený na svelte-kit↗️u. Dlouho jsem chtěl vyzkoušet, jestli jde konečně Svelte použít tak, jak bych si to představoval. A to tak, že můžu vygenerovat plně statický web bez jediné řádky Javascriptu ve výsledném buildu a zároveň používat plnohodnotně TypeScript bez problémů jako na začátku. S radostí můžu oznámit, že už to konečně jde!

To, že je to plně statické a bez JS mimo jiné znamená, že to je nejrychlejší jak jen může s aktuálními technologiemi být. O což se snažím i dalšími způsoby. Mimo rychlosti načtení a prohlížení by to mělo mít nejmírnější dopad na baterie zařízení návštěvníků a mělo tedy i vyprodukovat co nejméně CO₂, což je spíše pro zajímavost a pro zvýšení povědomí o efektu používání elektroniky. Je to naprosto zanedbatelné v porovnání s čímkoliv jiným, třeba cestou letadlem.

Web sám detekuje zda máte zapnutý dark mode (pokud tu informaci dá prohlížeč vědět) a podle toho případně použije tmavé barevné schéma, které vám pak bude šetřit jak oči, tak baterku. Pokud to chcete ručně přepnout, můžete přímo tady na webu! To je dost kůl! Bohužel to samozřejmě nedrží stav mezi navigacemi, ale co nadělám. I tak mi to přijde jako super využití checkboxu a adjecent selectoru v CSS.

Snažím se udělat co nejlepší UX (user experience) bez toho, aby se tu pouštěl Javascript. Je to docela zábava a zajímavé co všechno jde udělat jen s moderním HTML, CSS a věcmi jako emoji fonty.

Je tu i RSS a další news feed technologie, které sice nikdo už nepoužívá (i když myslím, že podcasty tuhle technologii vzkřísily), ale jsem toho názoru, že to jsou fajn věci, tak je tu mám.

Obrázky jsou tu v hypermoderních formátech WebP a AVIF, pokud je váš prohlížeč podporuje, což opět zvyšuje rychlosti načítání a navíc šetří váš datový limit, pokud čtete třeba zrovna v metru.

Ještě mi chybí dodělat no-JS fotogalerie, na které taky existuje spoustu kůl examplů, ale to už je trochu UX oříšek, aby to nestálo za starou bačkoru a bylo to podle mých představ, tak doufám, že to dobře dopadne. Naštěstí na příští zápisek mi ještě budou stačit jednotlivé fotky, na které mám už nějakou dobu připravenou komponentu.

Řeším tenhle web trochu agilně. Nějaké featury budu časem vylepšovat, takže na začátku můžou být víc basic. Hlavně se budu časem snažit z hlediska UX. A možná asi i designu, ale to nikdy moc nedopadá.

Španělsko 🇪🇸

Španělsko? Nejsi na Ukrajině? ... Jsem.

Už dlouho dlouho jsem byl rozhodnutý, že se pak vydám do Španělska. Vzešlo to z toho, že bych se chtěl naučit ještě nějaký cizí jazyk. Docela by dávala smysl němčina, ale s tou už jsem strávil tolik času a nic moc z toho nevzešlo, že se mi do ní už moc nechce. Navíc mě Německo, ani Rakousko moc nezaujímají jako destinace. Z čehokoliv asijského by mi prasknula hlava a jako jazyk, kterým mluví fakt hodně lidí na světě mi zbyla španělština. V Evropě to použití není až tak velký, ale není to ani zanedbatelný. Určitě jsem chtěl jazyk, jehož nějaká země je blízko, protože už se žádný nenaučím jinak, než že do té země vyjedu a obklopím se jím co nejvíc to jde. A ani to nemusí být dost.

Když jsem se rozhodl přestěhovat pryč, vytáhl jsem tedy Španělsko. Nejdřív jsem se rozhodl, že tam budu zhruba od června - července. Na to mi asi 4 lidi řekli, že jet tam na léto asi není úplně nejlepší volba vzhledem k počasí. Po chvíli vzdorování jsem to vzal v potaz a řekl jsem si, že tedy od dubna. To bylo někdy na přelomu listopadu / prosince.

Ohledně Španělska mám stále ještě spoustu nerozhodnutých věcí jako třeba kam konkrétně. Budu se rozhodovat podle toho jak se kde jde snadno vegansky najíst, kde se jak dá tancovat west coast swing / zouk a jak je to kde drahé, jak jsou na tom jazykovky v daném místě (jak cenou, tak časovým plánem; má španělština začíná u Hola, ¿Cómo estás? a končí u ¡Hasta luega!.)

Zatím uvažuju o Valencii, ale to je zatím spíš pocitové, než že bych měl srovnané všechny parametry co potřebuju. Možná se budu přesouvat na víc míst. Ve Španělsku bych chtěl zůstat ideálně minimálně půl roku, možná rok když se poštěstí? Taky se může stát, že nedostanu povolení k trvalému pobytu a po 3 měsících budu muset zmizet (o mých strastech se zkoumáním co všechno je potřeba vyřídit zase někdy jindy).

Což mi stále nechalo 3 měsíce (leden - březen). Vzhledem k prosincovým svátkům a tomu, že jsem neměl nic moc připraveno jsem z ledna udělal měsíc spousty místa na bytě (což bylo na tu dobu fakt super) a balení, jelikož řešit to jinak by byl docela opruz. Na únor - březen se mi nicméně celý nájem fakt už platit nechtělo, a tak jsem přemýšlel co s tím. Zvažoval jsem různé možnosti po Praze (ať už AirBnb, či různé ubytovny), nebo bydlení na Šumavě a pak jsem vytáhl z kapsy opět "why the fuck not" přístup a řekl jsem si "Proč bych měl vlastně vůbec zůstávat v ČR?". Proč se na ty 2 měsíce nevydat už někam? Je nějaký místo blízko v Evropě, který mi připadá nějak zajímavý a je třeba stejně drahý jako Praha, nebo dokonce levnější? Tak jsem si otevřel Mapy.cz a na západě Ukrajiny, kousek od hranic s Polskem jsem objevil Lvov 🦁.

Lvov 🇺🇦

Takže Lvov! Trochu jsem Googlil a znělo to skvěle. Taková menší Praha, která je poměrně blízko a v případně potřeby / nějakého problému (což je vzhledem k aktuální provokaci ze strany Ruska aktuálnější) můžu být poměrně rychle doma, nebo alespoň v Polsku. Lvov je poměrně populární místo pro digitální nomády, je tu všechno možné co člověk běžně potřebuje (není to žádná vesnice) a bydlení se tu dá sehnat za hruba stejnou cenu jako v Praze.

Další výhoda toho, že vycestuju někam krátce před Španělskem byla, že budu mít už zabaleno a pořešené věci jako pas, pojištění, jak platit v zahraničí a tak vůbec všechno. Že alespoň zjistím co z obecných věcíí mi chybí a co přebývá. Z hlediska teplosti oblečení je to už individuální.

Z výplňku před Španělskem se vlastně stala docela dobrá destinace a není to jen nutná mezizastávka na cestě. Uvažuju, že tu možná zůstanu až do konce dubna, tedy 3 měsíce místo dvou. Ještě uvidím.

Dunky žalky, a co dál?

Takže Ukrajina a Španělsko. A bude něco dál? Možná. Všechno závisí na tom, jak se mi na těch místech bude líbit, jak se domluvím v práci, jaká bude zrovna světem brázdit pandemie a tak. Pohrávám si v hlavě s tím, že po Španělsku bych možná bydlel alespoň půl roku v Budapešti. V lednu jsme tam byli west coastovat a říkal jsem si, že je to vlastně docela dost hezké město ve spousta ohledech (o tom případně jindy; pokud odhlédnu od vlády) a ohledně west coast swingu bych mohl tancovat hodně hodně. Mám v hlavě i nějaká méně turistická a více dobrodružná místa, ale to je ještě hodně ve hvězdách. ⭐🌟🌠 To nejdřív tak za rok.

Takže zatím je plán na Lvov a Španělsko, ale stát se může cokoliv. Z hlediska pevnosti plánů to vidím tak, že jsou stabilní tak na měsíc dopředu.

Očekávané výzvy a strachy

Zatím se ničeho moc nebojím. Jsem poměrně blízko a v případě nějakého problému se můžu kdykoliv vrátit (to je důvod, proč jsem vůbec teď vůbec neuvažoval o tom jet mimo Evropu; nejsem zcestovalý a Evropa je pro mě vlastně docela turistická oblast).

To samé platí i pro případ, kdyby mi extrémně chyběli moji lidi - můžu poměrně snadno skočit zpět.

Praktická věc, ze které mám trochu strach je ztráta / krádež cestovních dokladů, mobilu, notebooku a trochu i peněz, i když hotovosti u sebe moc nemám. Cokoliv z toho by mi přineslo nemálo starostí. Neodradilo by mě to, ale to jsou věci, který fakt řešit nechci.

Kdybych měl být na místě, kde bych nemohl tancovat ani zouk, ani west coast, asi bych z toho byl hodně smutný. Tancování mi fakt dělá radost (jakože většinou). Někdy je to jediná věc, nebo jedna z mála.

Trochu škoda bude, že si s Veronikou (má psychoterapeutka) budeme povídat jen vzdáleně, ale už jsme si to vyzkoušeli a dá se to. Bude mi ale chybět to občasné uklidňující ticho ve dvou, nebo dvoje tikající hodiny, které si předávají štafetu - podle toho na co se v tu chvíli zaměřím a nejen to.

Vzhledem k tomu kolik mám věcí (a kdo mě zná, tak ví, že spoustu) jsem měl strach z toho jak to vlastně sakra všechno přeberu, prodám, uskladním a to co mi zbyde jak zabalím, jelikož ani na víkendové tancování v Budapešti jsem se dřív nedokázal vejít do jedné 60 l krosny. Ale teď v lednu jsem se vešel právě do té jedné krosny - to byl fenomenální úspěch! 🙂 Vzhledem k tomu, že už jsem pryč jsem to nějak zvládl. Příště se rozepíšu o tom jak moc se mi to (po)dařilo.

Co se týká práce, jsem zvědavý jak se obejdu bez 2K monitoru (či zda si ho budu muset sehnat). Budu muset důsledně každý den commitovat a pushovat, jelikož kdyby se pak nějaká práce ztratila, tak by to bylo docela neštěstí. Musím se ujistit, že se nebojím si s kolegy včas zavolat když s něčím nebudu vědět, nastavovat si důsledněji statusy na Slacku i vzhledem k tomu, že třeba Lvov je v jiné časové zóně. Musím se ujistit, že mám stabilní internet jak v ubytování, tak v coworkingu kam budu chodit pracovat. Je to důležité jak pro meetingy, tak pro to když budu držet support (něco jako pracovní pohotovost, kdy v případě incidentů s naší infrastrukturou, či aplikacemi musíme ty incidenty řešit, aby naši interní zákazníci mohli bez závažných potíží dělat svoji práci). Když budu v coworkingu, musím vyzjistit jak tam funguje volání (někde jsou vyhrazené místnosti, kde člověk nikoho neruší, občas označované jako Skype rooms) abych mohl s kolegy volat pokaždé když budeme mít plánovanou i neplánovanou schůzku.

Jestli mě to bude všechno bavit a jestli mi bude dobře bude pravděpodobně záviset na tom, jestli potkám fajn lidi. A potkat fajn lidi, resp. potkat lidi pro mě bude asi největší challenge. Má introvertní duše se neseznamuje s cizími lehko.

Slova závěrem

Dočetli jste celý zápisek až sem? Tak to máte malé bezvýznamné plus! ➕

Už za sebou máme úvod, který se natáhl jako žvýkačka. Příště to bude o tom co jsem všechno (ne)řešil / (ne)připravoval dopředu, jak jsem balil a jak jsem odcestoval a jaké fuck-upy jsem už teď udělal. Bude to taky o tom jak se do Lvova dá dostat a jak jsem se sem dostal já. Což se může hodit pokud mě budete chtít navštívit. 🙂

Ještě tedy jeden zápisek nás bude dělit od toho jak se mám za hranicemi, jaké to tu je a od blíže nespecifikovaného počtu komentovaných fotek, z nichž i některé nebudou jen kočky 🐱. Věřím ale, že ten zápisek přeskočit nejde, protože ač to nebylo nic světoborného, nebylo toho málo a pomohlo mi s tím nemálo lidí, takže to určitě stojí za zmínku.

A úplně poslední věc! Pokud máte zájem mé štěky dále číst, máte zhruba následující možnosti:

1. (Semi-)pravidelně tenhle web ručně kontrolovat.
2. Přidat si tenhle web do RSS čtečky (legit mě zajímá, jestli tohle někdo využije, vzhledem k tomu, že skoro nikdo (už) neví co to RSS čtečka je a spoustu integrovaných RSS čteček v něčem už zmizelo) ... I když zdá se Google, alespoň v Chromu na Androidu testuje novou integrovanou feature Follow↗️, což je RSS čtečka, která hází články na prázdnou záložku. Anyway, odkazy naleznete v patičce.
3. 📧 Pravděpodobně udělám mailing list pro rodinu, jelikož ne všechny mám dostupné pomocí nějakého (a stejného) instant messengeru. Pokud chcete, dejte mi soukromě vědět a budu vám o nových zápiscích tady dávat vědět e-mailem jakmile je publikuju. Odhlášení je možné kdykoliv a nebudu posílat jiný spam. 🙂
4. Můžete si nechat zasílat upozornění do své e-mailové schránky založené na místním feedu pomocí externí služby jako je Feedrabbit, nebo Blogtrottr. Odkazy naleznete rovněž v patičce.

Tak to už je pro teď ale úplně vše.

Pac a pusu